Romantismus byl umělecký, literární a filozofický směr, který vznikl na konci 18. století v Evropě a trval přibližně do poloviny 19. století. Tento směr zdůrazňoval emocionální prožívání, individualitu, přírodní krásu a obdiv k minulosti a historii. Romantismus reagoval na racionální a rozumové tendence osvícenství a průmyslové revoluce, které předcházely. Romantismus měl vliv i na oblast tance. V této éře byly přijímány nové myšlenky o tanci a jeho významu. Tance se stávaly vyjádřením emocí, individuality a příběhů, což odpovídalo romantickému ideálu.
Mezi oblíbené společenské tance patřily například:
- Waltz byl jedním z nejoblíbenějších tanců romantismu. Jeho plynulé a elegantní kroky symbolizovaly právě romantický cit. Waltz představoval příležitost k intimnímu spojení mezi tanečníky a vyjadřoval jejich emocionální propojení
- Polka byla energickým a živým tancem, který byl populární zejména v Evropě. Tento tanec vyžadoval rychlé kroky a skoky, což ho činilo zábavným a dynamickým zážitkem.
- Mazurka byla polským folklórním tancem, který se stal populárním i v romantické éře. Jeho charakteristické kroky a rytmus vytvářely dojem energie a života.
- Scottish byl dalším tancem romantické éry, který měl svůj původ ve Skotsku. Tento tanec byl spíše čtvercový, kde partneři tančili ve vzájemné interakci a propojení.
- Quadrille, česky čtverylka, byl společenský tanec s kořeny ve francouzském folklóru. Tento tanec byl složen z řady figurových kombinací, které vyžadovaly synchronizovanou a koordinovanou spolupráci mezi tanečníky.
Balet
I v baletu došlo k romantickým změnám, tanec se stal jemnějším, vzdušnějším, vznikl špičkový tanec, tedy asi v současné době nejznámější baletní prvek, a prosazovaly se elegantní akrobatické prvky. V romantickém baletu byly častým tématem příběhy o lásce, touze a tajemství. Baletní představení často zobrazovala nadpřirozené bytosti, jako jsou víly, skřítci a duchové. Slavným příkladem romantického baletu je „Giselle“ z roku 1841, který zobrazuje tragickou lásku mezi mladou dívkou a loveckým šlechticem, který je ve skutečnosti duchem.
Z důvodu výrazných společenských změn a poklesu moci aristokracie balet ztratil svou oporu v těchto kruzích a celkový zájem o něj klesl. Dá se říct, že se v této době balet rozvíjel pouze ve Francii, Rusku a Itálii.
Expresivní tanec
V romantickém období bylo kromě tradičních společenských tanců také místo pro expresivní tanec, který se stal důležitým prvkem v umění a kultuře. Expresivní tanec byl výrazem individuality, emocí a osobního vyjádření tanečníka. Tento druh tance byl často spojen s hledáním identity, touhou po svobodě a přírodními prvky, které byly pro romantickou éru typické.
Expresivní tanec v romantickém období byl důležitým prvkem vývoje tanečního umění a otevřel cestu pro další experimentaci a inovace v oblasti moderního tance.
Témata a inspirace
Romantismus přinesl nová témata a inspirace do tanečního umění. Tance se často inspirovaly literárními díly, mytologií, přírodou a romantickými příběhy. Tato témata zahrnovala lásku, touhu, nadpřirozeno a cit pro dobrodružství.
Nové taneční formy
Během romantismu vznikaly nové taneční formy, které odrážely romantické ideály. To zahrnovalo tanec ve volné přírodě, který se odehrával v parcích, lesích nebo na loukách. Tanečníci také začali experimentovat s volným tancem, kterým vyjadřovali individualitu a spontaneitu.
Oblečení a scénografie
Romantické taneční představení často využívaly bohatou scénografii a kostýmy, které podporovaly atmosféru romantických příběhů. Kostýmy mohly zahrnovat dlouhé sukně, vlečky a třpytivé detaily, zatímco scénografie vytvářela kouzelné a snové prostředí.
Celkově lze říci, že romantismus měnil tance tím, že kladl důraz na individuální prožitek emocí, inspiraci z přírody a nové formy vyjadřování prostřednictvím tance. Také hrál důležitou roli ve společenském životě a sloužil jako forma společenské zábavy. Promítal se do různých uměleckých tanců té doby, včetně baletu, expresivního tance a volného tance.